Archiv rubriky: Články

O odpovědnosti a demokracii aneb „jak jsem nebyla při hlasování“

Poslední letošní jednání zastupitelstva bylo docela zvláštní. Program vypadal vcelku standardně, zápisy z výborů, prodeje nemovitostí, zpráva o investičních akcích města, rozpočet jeden návrh obecně závazné vyhlášky… Zvláštní bylo, že se nekonalo pracovní zastupitelstvo, na kterém by se detailně probrala vize, která byla použita při sestavení rozpočtu, a že se oproti minulým zkušenostem nepředkládalo starostou sepsané zhodnocení roku. Tak zhodnocení roku si jistě každý umí podle svých poznatků vytvořit sám, ale vysvětlit položky rozpočtu, svěřit se, jaké mám vize, kam chci město směřovat, to je podle mého něco, bez čeho se nemůže zodpovědný zastupitel k rozpočtu vyjádřit. Nejprve jsem se zeptala, jak dopadla analýza mandatorních výdajů, neboť to má duchcovská koalice ve svém programovém prohlášení. Po informaci, že analýza neproběhla, jsme se ptali koaličních zastupitelů na jejich názory a postoje k některým rozpočtovaným položkám. Ukázalo se, že až na jednu výjimku, netuší koaliční zastupitelé o detailech rozpočtu nic. Že je buď bolí hlava, nebo nemají na věc názor, a celkově jsem pochopila, že jsou prostě jen připraveni zvednout ruku pro.

Pokračování textu O odpovědnosti a demokracii aneb „jak jsem nebyla při hlasování“

Rok první

Od posledních komunálních voleb už uběhl více než rok, tedy celá čtvrtina volebního období a tak se už docela dobře dá zhodnotit, jak si stojí dnešní vedení města, jak moc si jeho členové váží důvěry, kterou od občanů dostali, jak moc vážně brali předvolební sliby.

Pokračování textu Rok první

O slušnosti, odpovědnosti a předvolebních slibech aneb jak je důležité číst a hledat souvislosti.

V Duchcově víme, že co se říká voličům před volbami, nemusí být nutně to, o co se chce zvolený politik po volbách snažit. Už jsme si i v místních podmínkách zvykli na to, že lze uzavřít koalici s těmi, které jsme před volbami odmítali, že věci, které jsme kritizovali se mávnutím proutku po volbách stanou „zcela v pořádku“, že pomluva či překroucení pravdy je pro někoho běžnou součástí života. Člověk by si řekl: „Inu, malé město, není z čeho vybírat“. Bohužel podobná situace není jen v našem malém městě, ale je viditelná i na krajské či celostátní úrovni. Nemůžu se divit, že na duchcovském zastupitelstvu je dnes opozice považována za „obtížný hmyz, který je prostě nutno trpět.“ Ten, kdo je jiného názoru, je nepřítelem, nenechám ho domluvit, skáču mu do řeči, máchám papíry, a vykřikuji o lhářích. V restauraci nahradíme papíry rukou a dodáme zpravidla i nějakou tu facku.

Pokračování textu O slušnosti, odpovědnosti a předvolebních slibech aneb jak je důležité číst a hledat souvislosti.