Milí přátelé, téměř celý týden jsem doufal v objektivitu informací v Teplickém deníku. Na článek o starém železničním nádraží, který vyšel v pondělí (viz: „Nádraží už není památkou“) jsem napsal odpověď a požádal redakci TD o zveřejnění. Do sobotního vydání se tak nestalo. Informuji tedy touto cestou.
V pondělí, 27. června 2016, přinesl Teplický deník článek Nádraží už není památkou. V rubrice „Deník sleduje“ je připomínána situace starého duchcovské nádraží. K ní je dobré připomenout:
- Snahy o záchranu budovy starého duchcovského nádraží se datují již minimálně od let 2000–2001. Slovy úvodníku Duchcovských novin dostala podle tehdejšího starosty nakonec přednost budova bývalé polikliniky, kterou město získalo od státu. Rychlost záchrany a její současný stav mohou zhodnotit nejen duchcovští občané (pro neznalé – tav této budovy se pomalu, ale jistě blíží stavu nádraží).
- V současnosti cestu ke hledání využití budovy starého nádraží (ani diskuzi o tomtéž) neumožnila dnešní duchcovská koalice – přes dvojí návrh nepřipustila na zasedáních zastupitelstva ustavení pracovní komise pro využití a revitalizaci nádraží.
- Bývalé starostce města ing. Jitce Bártové se podařilo prosadit v r. 2014 v Hospodářské a sociální radě Ústeckého kraje staré duchcovské nádraží jako prioritu Ústeckého kraje – existovala reálná možnost žádat o prostředky bez větších nákladů města (obnova by při jejich obdržení probíhala z prostředků na odstranění důlních škod, jejichž ukázkovým příkladem je právě staré duchcovské nádraží). Poté, co se dnešnímu vedení města podařilo u Ministerstva kultury ČR dosáhnout sejmutí památkové ochrany budovy nádraží, se letos především koaliční zastupitelé vzdali této výhody – odhlasovali, že nechtějí, aby nádražní budova nadále byla prioritou Ústeckého kraje, čímž se zřekli požadavku na prostředky na opravu. Před hlasováním navíc kdosi nechal tuto prioritu z požadavků Hospodářské a sociální rady odstranit… O prostředky přitom bylo možno žádat ještě v roce 2018. Vůle ze strany současné koalice k tomu není.
- Staré duchcovské nádraží může směřovat ke své záchraně a revitalizaci, což by zcela jistě pomohlo i oné těžbou uhlí a dalšími okolnostmi zkoušené části města. Od počátku však z koupě nádraží bylo učiněno politikum, na kterém bylo nutno prokázat, že se ve volebním období 2010–2014 nic nedaří. Bývalý místostarosta, současný starosta Duchcova, Mgr. Šimbera, sám trvale vystupoval proti koupi starého nádraží a jeho revitalizaci, přestože byl vázán usnesením zastupitelstva i minulou koaliční smlouvou.
Je jednoduché předložit jen kousek ze skutečných událostí a očekávat zjednodušený závěr, možná je snadné i ovlivnit některé zastupitele. Kdo ale zváží všechny známé skutečnosti, kdo si uvědomí dotační možnosti, kdo se zamyslí nad historickým významem této budovy, kdo chápe odkaz historické části města, toho možná napadne, zda v tomto případě jde vedení Duchcova o prospěch městu nebo jen o „truc“. Nebo o něco zcela jiného?
Jaroslav Drbohlav, člen Zastupitelstva města Duchcov