O odpovědnosti a demokracii aneb „jak jsem nebyla při hlasování“

Poslední letošní jednání zastupitelstva bylo docela zvláštní. Program vypadal vcelku standardně, zápisy z výborů, prodeje nemovitostí, zpráva o investičních akcích města, rozpočet jeden návrh obecně závazné vyhlášky… Zvláštní bylo, že se nekonalo pracovní zastupitelstvo, na kterém by se detailně probrala vize, která byla použita při sestavení rozpočtu, a že se oproti minulým zkušenostem nepředkládalo starostou sepsané zhodnocení roku. Tak zhodnocení roku si jistě každý umí podle svých poznatků vytvořit sám, ale vysvětlit položky rozpočtu, svěřit se, jaké mám vize, kam chci město směřovat, to je podle mého něco, bez čeho se nemůže zodpovědný zastupitel k rozpočtu vyjádřit. Nejprve jsem se zeptala, jak dopadla analýza mandatorních výdajů, neboť to má duchcovská koalice ve svém programovém prohlášení. Po informaci, že analýza neproběhla, jsme se ptali koaličních zastupitelů na jejich názory a postoje k některým rozpočtovaným položkám. Ukázalo se, že až na jednu výjimku, netuší koaliční zastupitelé o detailech rozpočtu nic. Že je buď bolí hlava, nebo nemají na věc názor, a celkově jsem pochopila, že jsou prostě jen připraveni zvednout ruku pro.

Nechci nikomu sahat do svědomí, nechci upozorňovat na to, že je nezodpovědné (a v rozporu se zákonem či sliby, které mnozí dávali svým voličům před volbami) odhlasovat něco, čemu nerozumím. Pan místostarosta absenci komunikace s opozicí odůvodnil tím, že v minulosti bylo pracovní zastupitelstvo krátké (tak asi mohlo být leda tím, že by tehdejší opozice neměla dotazy). Jsem si jistá, že pracovnice ekonomického odboru připravily rozpočet svědomitě, nedozvěděla jsem se ale nic o vizi vedení města, nikdo mne nepřesvědčil o nutnosti navrhovaných investičních nákladů, o správné výši plánovaných výdajů. Prostě nevím, zda je návrh rozpočtu správný a městu ku prospěchu. Nejsem tedy ani pro, ale ani proti. A zdržet se, to se mi zdá vhodné v případě, že mám pochybnost o některé položce nebo nemám vlastní názor. Já vlastní názor mám a odmítám převzít odpovědnost za něco, co mi někdo neumí vysvětlit, o čem mne nepřesvědčí. Opustila jsem proto jednací sál těsně před hlasováním o rozpočtu a se mnou odešli i ostatní zastupitelé za Šanci pro Duchcov, ODS a Duchcov – město rovnosti.

Netrápí mne, že byl rozpočet koaličními zastupiteli odhlasován, aniž by mu rozuměli, ani že péče o kulturní památky se soustředí jen na památník duchcovského viaduktu, jen je mi kapku líto, že jsem definitivně ztratila iluzi o možném kladném vztahu současného vedení města k demokratickému jednání a odpovědném přístupu některých zastupitelů.

Ale vlastně mám z dnešního průběhu zastupitelstva radost. Hlavní kritici minulého volebního období, zastupitelé za DSSS, se slovy svého předsedy svěřili, že hlavní věci, které v minulosti kritizovali, dnes pochopili a že v nich pokračují stejně tak, jak byly zavedeny v minulém volebním období. Byla to hlavně vize činnosti městské policie, prodej nemovitostí či podpora sociálních služeb. Je fajn, když je člověk ochoten se dovzdělávat a změnit názor. Hlavně, aby to bylo vždy ve prospěch města…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *