Sice se do mé schránky zatím Duchcovské noviny nedostaly, ale je fajn, že si je člověk může přečíst i na webu. Po sledování několika minut OVM jsem se dostala trošku do deprese, ale přečtení našeho humoristického měsíčníku a pročtení materiálů do zastupka se mi zase nálada vylepšila. Nejdříve mne rozveselila informace pana starosty o tom, jak na rozdíl od čtyř asistentů prevence kriminality (APK) je dvoučlenná dohledová služba efektivní, není jen ozdobou v ulicích a město nic nestojí, což dokládá výdaji na APK. Počítám, že jde tak leda o stravenky, protože pokud vím, tak APK byli v rámci projektu Ministerstva vnitra vybaveni nejen jednotným oblečením, ale i mobilními telefony a rovněž školení jejich či pověřených pracovníků MP bylo hrazeno z projektu. A tak je fajn, že má dnes duchcovská městská policie k dispozici „další dva páry očí“. Jen se mi nejeví efektivní, aby si tyto dva páry očí hleděly do nich vzájemně před osmou ranní na snad nejméně frekventovaném přechodu -u kina v Lipové ulici. Možná by stačil na jeden přechod jeden pár očí a druhý by mohl být produktivní jinde. Třeba, jak píše pan starosta, u školy před začátkem vyučování, což vzhledem k vzájemnému hledění do očí na přechodu mohou zvládat jen ve snu. A pokud je náplní práce dohledové služby také upozorňování na nadměrný hluk a znečišťování veřejného prostranství, pak by se měli asi zaměřit na Teplickou ulici, která se po víkendech stává častým terčem kritiky občanů. Holt, zcela jiné podmínky… a navíc také aktivní zapojení, neboť se proslýchá, že k výkonu své práce využívá dohledová služba své osobní vozidlo.Určitě s patřičným povolením, neb každý ví, že jinak pro výkon práce nemůže své vlastní vozidlo využívat.

Pak mne dojal povzdech pana Töpfera nad tím, že Duchcov nemá svého pana T., který umí teplické historické budovy tak úspěšně likvidovat i povzdech nad tím, jak město v roce 2012 předělalo vyhlášku k odpadům. Ano, byla jsem v té době starostkou, ale pisatel pozapomněl, že dnešní pan starosta byl tehdy místostarostou a pan Töpfer koaličním zastupitelem a tudíž se na přípravě vyhlášky oba podíleli Že by krátká paměť?

A tak na závěr můžu jen dát za pravdu bývalé ředitelce duchcovského gymnázia, která v posledních volbách kandidovala na KSČM. Ano, skutečně nejde o dresy, jde o konkrétní osoby a také věřím, že mezi starostou, místostarostou, radními ani koaličními zastupiteli nedochází k neshodám. Jen by bylo fajn, kdyby věděli, pro co vlastně zvedají ruku.

Jinak i já doufám, že se podaří vyřešit záchranu sokolovny, ačkoliv vím, že by se po vzoru Teplic na jejím místě dalo vybudovat nějaké nákupní centrum… A snad na některých duchcovských budovách zase letos zavlaje tibetská vlajka. Je to prostě opravdu o lidech…

Ostatně, přijďte se podívat na zasedání zastupitelstva ve čtvrtek 10.3. do Domu kultury.

Většina z nás si uvědomuje, že „vše je relativní”, že stejnou věc vnímají různí lidé odlišně a také, že naše hodnocení některých věcí se může s časem vyvíjet, může či spíše by se mělo měnit v návaznosti na získávání nových informací a poznatků. Tohle je v pořádku, tak by to mělo být. Pokud ale zcela změním své názory, pokud se začnu chovat tak, jak jsem před časem bojovně odsuzovala u druhých, něco je špatně.

Pokračování textu Vše je relativní →

Poslední letošní jednání zastupitelstva bylo docela zvláštní. Program vypadal vcelku standardně, zápisy z výborů, prodeje nemovitostí, zpráva o investičních akcích města, rozpočet jeden návrh obecně závazné vyhlášky… Zvláštní bylo, že se nekonalo pracovní zastupitelstvo, na kterém by se detailně probrala vize, která byla použita při sestavení rozpočtu, a že se oproti minulým zkušenostem nepředkládalo starostou sepsané zhodnocení roku. Tak zhodnocení roku si jistě každý umí podle svých poznatků vytvořit sám, ale vysvětlit položky rozpočtu, svěřit se, jaké mám vize, kam chci město směřovat, to je podle mého něco, bez čeho se nemůže zodpovědný zastupitel k rozpočtu vyjádřit. Nejprve jsem se zeptala, jak dopadla analýza mandatorních výdajů, neboť to má duchcovská koalice ve svém programovém prohlášení. Po informaci, že analýza neproběhla, jsme se ptali koaličních zastupitelů na jejich názory a postoje k některým rozpočtovaným položkám. Ukázalo se, že až na jednu výjimku, netuší koaliční zastupitelé o detailech rozpočtu nic. Že je buď bolí hlava, nebo nemají na věc názor, a celkově jsem pochopila, že jsou prostě jen připraveni zvednout ruku pro.

Pokračování textu O odpovědnosti a demokracii aneb „jak jsem nebyla při hlasování“ →

Od posledních komunálních voleb už uběhl více než rok, tedy celá čtvrtina volebního období a tak se už docela dobře dá zhodnotit, jak si stojí dnešní vedení města, jak moc si jeho členové váží důvěry, kterou od občanů dostali, jak moc vážně brali předvolební sliby.

Pokračování textu Rok první →